Valná hromada SPJF je nejvyšším orgánem SPJF, podle stanov svolává Valnou hromadu předseda SPJF dle potřeby, nejméně však jedenkrát za 26 měsíců.
13. valná hromada SPJF se koná v rámci akce
Foglarovské dny
26.11.2016
od 10:00 do 15:30
Valné hromady se mohou zúčastnit všichni členové SPJF, kteří řádně zaplatili členské příspěvky na tento rok a také pouze tito členové mají hlasovací právo (starší 10 let) a možnost vystoupit v diskusi. Možnost kontroly a doplacení členských příspěvků bude také při prezenci před Valnou hromadou.
Setkání členů SPJF se bude konat jako samostatný blok v rámci akce Foglarovské dny. Budeme jednat o aktivitách SPJF, dalším působení našeho sdružení a jiných otázkách, zvolíme Vedení SPJF a další orgány.
Očekáváme, že členové promyslí návrhy kandidátů do orgánů SPJF (Vedení SPJF, Revizní komise SPJF), připraví diskusní příspěvky nebo přítomné členy seznámení se svojí činností. Přivítáme, pokud nám své náměty pro jednání Valné hromady SPJF, zejména návrhy na úpravu stanov a směrnic, zašlete dopředu poštou či e-mailem.
Je mi 37 let a do Sdružení jsem vstoupil v roce 1993.
S 6letou přestávkou působím ve vedení SPJF od konce 90. let.
Mým hlavním zaměřením je předávání foglarovských ideálů mladší generaci. Snažím se přicházet s takovými aktivitami a projekty, díky kterým by si k Foglarovkám mohla najít cestu i současná generace dětí, ať už to jsou počítačové hry (Bratrstvo), různé dobrodružné hry ve městě, nebo třeba tábory a akce pro rodiče a malé děti, kterým se věnuji v současnosti.
Zajímá mě také osobnost a dílo Jaroslava Foglara po odborné stránce. Jakožto pedagog v jeho odkazu nacházím neustálou inspiraci.
Ve vedení bych chtěl pokračovat i nadále a podílet se na všech smysluplných projektech, které nás ještě čekají.
Aleš byl členem vedení v předchozích dvou obdobích.
Narodil jsem se v Ostravě a v současnosti bydlím ve Vendryni. Je mi 41 let a s toho jsem 24 let v SPJF – v roce 1992 jsem se do SPJF přihlásil jako řádný člen a s klubem jsme se přihlásili do Bobří stopy jako 80. KBS Saturn Ostrava.
V současnosti jsem vedoucím Severomoravské pobočky SPJF, podílím se tak na činnosti pobočky a hlavně organizovaní akcí. Ve Vedení SPJF nemám nestarosti nic.
Od poslední VH se mi podařilo navýšit členskou základnu v pobočce o 9 členů a s pomocí členů pobočky zachovat některé tradiční akce pobočky, např.: Hledáme Rychlé šípy, Večer světel, výstavky k různým výročím.
Naopak se mi nepovedlo zrealizovat dotace pro pobočku, tak abychom, jako pobočka nebyli závislí peněžně na Vedení SPJF.
Narozen v Brně roku 1986. Ve Vedení Sdružení přátel Jaroslava Foglara pracuji od roku 2008, roku 2009 jsem se stal šéfredaktorem časopisu Bobří stopa, v této funkci zůstávám dodnes.
Stejně jako dílo Jaroslava Foglara mělo a dosud má vliv na několik po sobě jdoucích generací, také SPJF chápu jako multigenerační spolek, který by měl mít co nabídnout všem zájemcům o dílo Jaroslava Foglara bez věkového omezení. Své nápady a jejich realizaci se tak snažím rozložit do více směrů. Ve Vedení jsem se jako dlouhodobý člen projektové komise staral o financování aktivit organizace, v letech 2015-2016 jsem se jako místopředseda organizace staral více také o samotný provoz. Jistě v největší míře se věnuji časopisu Bobří stopa, jeho tvorbě a propagaci. V posledním roce jsem se výrazněji věnoval také přípravě akce Foglarovské dny, mezigeneračnímu foglarovskému "festivalu". Své rezervy spatřuji v péči o oddíly sdružené u SPJF.
Sám jako vášnivý čtenář nevidím u současných knih pro mládež nějakou srovnatelnou alternativu k románovým příběhům Jaroslava Foglara, které v sobě nesou jak potřebné dobrodružství a romantiku, tak zásadní morální apel. V následujících letech bych se chtěl věnovat nalezení cesty, jak zpřístupnit dílo Jaroslava Foglara dnešním mladým čtenářům.
Vzhledem k výše zmíněným aktivitám, ve kterých bych rád pokračoval, je pro mě práce v samotném středu Sdružení poměrně důležitá, proto jsem se rozhodl kandidovat do Vedení organizace také pro následující léta 2017-2018.
Jmenuji se Renata Chloupková, narodila jsem se v roce 1990 a pocházím z Lysic (městysu severně od Brna).
K SPJF jsem se dostala v roce 2002 díky projektu Bobří stezka, po svém klubařském období jsem se plynule přesunula do pozice vedoucího letních táborů, od roku 2008 jsem členkou Vedení SPJF. Dříve jsem se také aktivně podílela na činnosti v Brně a okolí, několik let jsem působila jako vedoucí jihomoravské pobočky SPJF Perpetuum, patřila jsem mezi spoluzakladatele volnočasového centra Holubník. Od roku 2013 zastávám funkci pokladní SPJF.
V posledních letech se mi zejména díky úbytku volného času, ale také jisté ztrátě motivace, již nedaří dobře navazovat na svoji dřívější aktivní činnost. Nyní se v SPJF angažuji spíše pasivně, již se bohužel nevěnuji přímé činností s mládeží – spravuji finance a snažím se podporovat organizátory akcí a táborů, spolupořádám hru Hledáme Rychlé šípy v Brně, pomáhám v redakční radě Bobří stopy a s přípravou akce Foglarovské dny.
V uplynulém volebním období jsem se nevěnovala mně svěřené činnosti na plno, nedaří se mi realizovat průběžnější a přesnější rozvahu hospodaření již během roku, neboť se mi stále nedaří motivovat organizátory k včasnému odevzdávání vyúčtování akcí a zejména táborů.
Vzhledem k značnému útlumu činnosti v posledním období jsem se rozhodla do dalšího volebního období již nekandidovat.
Jmenuji se Ladislav Ježek, je mi 32 let. Ve sdružení jsem od roku 2007. Dříve jsem bydlel v Hradci Králové, nyní bydlím v Pohřebačce (u Opatovic nad Labem). Byl jsem jeden ze zakladatelů Východočeské pobočky SPJF, nyní jsem vedoucí pobočky.
V SPJF mám na starost členskou základnu a zapisuji členství. Tuto činnost pro sdružení jsem začal dělat asi od roku 2013. Dále jsem ještě v Internetové komisi.
Jediné, co se mi asi podařilo zlepšit, je, že se rychleji zapisuje nové členství. A udržují členskou základnu aktuální. Co se mi moc nedaří, tak je chod Východočeské pobočky. Je teď spíš pasivního charakteru, ale do budoucna bych to chtěl zlepšit.
Ještě jsem se nerozhodnul, jestli budu znova kandidovat do vedení. Nejspíš se rozhodnu až na VH.
Jsem Jiří Kalina, známý pod přezdívkou Čáp. Pocházím z Brna a Adamova, aktuálně je mi 31 let a od svých 6 let jsem vedl klub Vlčí dráp, později 143. KBS Orion. Do SPJF jsme se s klubem přihlásili v roce 1995, plným členem jsem od roku 1998. Od roku 2004 jsem ve Vedení SPJF.
Za 12 let ve vedení SPJF jsem vystřídal už řadu různých činností - když to veznmu podle vytížení, mám aktuálně na starost rekonstrukci volnočasové základny Muny, pořádání aktivit a soutěží pro kluby a děti mimo sdružení, tam patří víkendová setkání, tábory a návštěvy klubů, přípravu projektů pro ministerstvo školství, údržbu informačního systému, hospodaření a sestavování rozpočtu, správu majetku a nějaké další drobnosti. Jsem také vedoucí jihomoravské pobočky SPJF, která je aktuálně asi pobočkou nejaktivnější.
Od poslední hromady se mi podařilo dvakrát získat finanční prostředky od ministerstva na provoz našeho Sdružení, rozjet pravidelné týdenní schůzky v brněnské klubovně, uspořádat dva tábory a čtyři klubovní srazy, udržet v provozuschopném stavu vybavení a pořídit vybavení nové. A taky s pomocí mnoha obětavých kamarádů dovést naši základnu na Muně do stavu, kdy je možné ji využívat k víkendovým akcím. Podílel jsem se také na menších soutěžích a poměrně často jsem prezentoval SPJF i dílo Jaroslava Foglara v médiích. V přípravě je celostátní velká výměna zkušeností vedoucích pod vedením (nejen) SPJF.
Naopak se nepodařilo Munu zatím ještě definitivně dostavět, nepodařilo se pro SPJF získat titul neziskovky s uznáním MŠMT, a hlavně se nepodařilo rozšířit počet klubů ani dalších dětských členů SPJF. Nepodařilo se mně ani dořešit otázku autorských práv k tiskovinám sdružení a dodělat karty Rychlých šípů, na kterých od roku 2012 společně s Vojtou Hanušem pracuji.
Do dalšího volebního období kandidovat nejspíše budu, ale definitivně jsem se ještě nerozhodnul. Určitě bych rád dokončil rekonstrukci Muny, pokračoval v aktivitách pro děti, které v rámci SPJF spíš uvadají (ty aktivity, ne ty děti) s tím, jak stárne generace nás, co už nejsme studenty, ale ještě nejsme rodiči. Chtěl bych, aby SPJF bylo více pokračovatelem Jestřába a jeho know-how než jeho adorátorem. A když už to bude místo podle Jestřába jen o Jestřábovi, tak alespoň na odbornější úrovni. V plánu mám další hry na motivy foglarovek, pravděpodobně i tábory, ale obojí bude určitě vyžadovat spolupráci mladších a nadšených kamarádů. Moje účast ve vedení není podmínkou prakticky žádné z uvedených aktivit, ale je pravděpodobné, že pokud se budu podílet na jeho směřování, budou tyto aktivity v rámci SPJF výraznější a výchova v duchu díla Jaroslava Foglara bude spíš dobrodružnou praxí než nudivou teorií.
Narodil jsem se v Praze v roce 1963. Členem SPJF jsem se stal přibližně rok po jeho založení (respektive registraci). Od počátku jsem se snažil o úzkou spolupráci s brněnským ústředím a všemi předsedy v souvislosti se založením Pražské pobočky, od počátku jsem se tedy účastnil porad vedoucích poboček a aktivních členů s vedením. Po rozšíření vedení jsem byl postupně jeho voleným řadovým členem, místopředsedou a 1. místopředsedou. V roce 2012 jsem již do vedení nekandidoval. Před valnou hromadou 2014 jsem vyslyšel výzvu některých členů vedení, abych se do vedení vrátil a kandidoval na předsedu.
Vyjmenovat, čím se zabývá (jakýkoliv) vedoucí představitel je poměrně ošidné, protože viděno určitou optikou vedoucí "nedělá nic". Zdůrazním tedy jen jednu oblast - z pozice předsedy jsem se v uplynulém období snažil rozšiřovat dobré kontakty na nám nakloněné a s námi spřízněné instituce i jednotlivce, což nejenom s 110. výročím narození Jaroslava Foglara v roce 2017 považuji za důležité. A vlastně ještě přidám poznámku o vůbec ne okrajové záležitosti SPJF: věnoval jsem se debatám s lidmi, kteří bývali našimi členy a postupně jimi být přestali; je pro nás důležité znát důvody, které vedou lidi k ukončení členství v SPJF, aniž by přitom zároveň ztratili zájem o samotného J. Foglara.
Před dvěma roky jsem vedl značně nelehké úvahy, zda se do vedení vrátit. Po dvou letech je moje rozhodnutí do vedení již nekandidovat (nikoliv pro nezájem, ale z důvodu značného nedostatku času k výkonu funkce) o něco lehčí. Ty dva roky mne jen (znovu) utvrdily v tom, že ve vedení jsou během let usilovné práce ve prospěch SPJF dozrálé mladé osobnosti, které již mají zkušenosti a svědomitost a ještě energii a zápal, aby bez problémů a otřesů převzali i pozici nejvyšší.
Jsem Drobek - Kateřina Sloupová, je mně 23 let, pocházím z Javorníka ve Slezsku a nyní studuju v Brně. SPJF znám od roku 2004, kdy jsme s kamarádkami založily a přihlásily klub, a v posledních osmi letech se zapojuju i do organizování různých aktivit.
Ve Vedení SPJF jsem čtvrtým rokem, mám na starost výběr e-mailové schránky spjf@spjf.cz a spolupracuju na činnosti klubovní a dotační komise. Pomáhám s organizací především soutěží, akcí a táborů pro děti a mládež a podílím se i na tom, co se děje v Brně a okolí.
Podařilo se nám spolu se Sovou a dalšími pomocníky zrealizovat monstrózní projekt Stínadla >>, do něhož se přihlásilo přes tisíc pátračů z Brna. Mám radost taky z nově se utvářející skupiny mladých vedoucích, kteří se chtějí zapojit do přípravy her a setkání pro klubaře a stopaře, a doufám, že ve svém nadšení vytrvají. Nepovedlo se mně třeba objednat správné tonery do tiskárny v brněnské klubovně, jinak se věci celkem dařily.
Aktuálně (18. 9. 2016) nejsem rozhodnuta, zda budu v listopadu znovu kandidovat do Vedení SPJF. Pokud ano, chci se především stále snažit hledat nové cesty, jak oslovit klubovní myšlenkou další mladé lidi.
Jmenuji se Martin Vérteši řečený Sova, je mi 21 let a přestože pocházím z Havířova na severu Moravy, už přes dva roky studuji a pobývám v Brně. Členem SPJF jsem od roku 2007 a mám za sebou první období jako člen Vedení.
Má činnost ve Sdružení je zaměřena na rozvoj klubovní myšlenky, v posledních letech jsem se tak podílel na vedení letních táborů, dlouhodobých her, klubovních setkání a dalších aktivit. Kromě toho se také podílím na přípravě a realizaci dlouhodobých projektů, na rekonstrukci volnočasové základny SPJF Muna v Mikulovicích a přispívám do časopisu Bobří stopa.
Od poslední Valné hromady se mi podařilo zorganizovat první ročník úspěšné městské hry Stínadla>> v Brně či podniknout první výkop směrem k lepší PR propagaci brněnských aktivit Sdružení. Nepovedlo se mi naopak zvýšit počet aktivních klubů při SPJF navzdory rostoucímu počtu aktivit a obnovenému vydávání časopisu Klubovní hlasatel.
Na VH 2016 budu kandidovat do Vedení SPJF. Mám v plánu dále se věnovat propagaci klubovní myšlenky a jejímu propojení s odkazem Jaroslava Foglara zejména formou popularizačních akcí, ale také zvýšit počet dlouhodobých projektů z nestátních zdrojů a zajistit tak vícezdrojovost financování celého Sdružení. Také mám v plánu posílit PR a marketing Sdružení a prosadit profesionalizaci vedoucích struktur SPJF.
Jmenuji se Miloš Vraspír, přezdívkou Bobr, narodil jsem se v roce 1947. Jsem spoluzakladatel SPJF (společně s K. Janským a J. Punčochářem v roce 1990). V období let 1999 až 2014 předseda sdružení, nyní 2. místopředseda.
Činnost - zejména propagace sdružení, tradiční červnové setkání nejen foglarovců ve Sluneční zátoce, skautské burzy, spolupráce s nakladatelstvím Olympia viz připravované dva sešity komiksových příběhů z Bobřích stop. Podílím se na vydávání propagačních materiálů (pohlednice, historické kartičky, Pamětní listy ze setkání v zátoce aj.).
Na Valné hromadě 2016 Budu kandidovat do Vedení SPJF, hlavním cílem bude přínosná práce v redakčním kruhu Bobří stopy, propagace jak života a díla Jaroslava Foglara, tak i SPJF s cílem získat nové členy do foglarovského sdružení.